Neexistuje snad více cest k Bohu...?

Bůh nemiluje pouze křesťany. On chce, aby měli věčný život všichni lidé. Ať už jsou to křesťané, buddhisté, hinduisté, muslimové nebo třeba lidé nevěřící. Bůh nemá v oblibě příslušníky jednoho náboženství, kterým by chtěl nadržovat a ostatní to mají těžší.

Bible říká, že mezi lidmi není žádného rozdílu. Bůh dokonce neupřednostňuje ani žádnou církev. Před Bohem nemá žádnou výhodu ani katolík ani evangelík ani svědek Jehovův. Bůh je spravedlivý. Musí tedy pro všechny platit stejný metr, stejná kritéria. Proto Bible učí, že existuje pro všechny stejná cesta k Bohu. Proč není možné, aby k Bohu existovalo více cest?

Věřím, že by to bylo možné, ale bylo by to nespravedlivé. Kdyby k Bohu vedlo více různých cest, potom by měli cestu k Bohu jedni lehčí a druzí těžší.

Islám například učí, že aby muslim mohl být spasen, musí se kromě jiných povinností pětkrát denně modlit a nejméně jednou za život vykonat posvátnou cestu do Mekky. Katolík se tak často většinou nemodlí, do Mekky jezdit nemusí a může být spasen také! Další náboženství učí, že člověk musí být hodně dobrým, aby došel spásy. Jiné náboženství tvrdí, že ke spáse stačí, když nebudu ten nejhorší...Kdyby Bůh byl autorem všech náboženství zároveň, nebyl by spravedlivý ke všem stejně! Jak k tomu přijdou ti, kteří mají ve svém náboženství cestu k Bohu těžší?

Bůh proto ustanovil, že k němu povede jedna cesta. Je to stejné, jako když v obchodě platí pro všechny jedna cena za zboží. Jak by to vypadalo, kdyby si každý mohl zaplatit podle toho, kolik má zrovna v peněžence? I k Bohu tedy vede pouze jedna cesta.

Ježíš, těsně předtím, než zemřel za každého člověka, řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci (k Bohu) než skrze mne." (Bible, Jan 14,6) Jedině Ježíš otevírá dveře do Božího království! Jakou cestu k Bohu zvolíme, je pro nás velmi důležité, protože jak Boží slovo říká:

„Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život." (Bible, 1 list Janův 5,11–12)

To, že je třeba, aby k Bohu existovala pro všechny jedna cesta, zní logicky. Proč ovšem křesťané tvrdí, že to musí být právě Ježíš Kristus? Nemůže tou jedinou skutečnou cestou k Bohu být spíše cesta dobra, které přece člověk může konat třeba i bez náboženství?

Proč právě Ježíš?!

Člověk, i kdyby se sebevíc snažil, není dostatečně dobrý na to, aby uspokojil spravedlnost dokonalého Boha. Dluh, který u něj máme, je příliš vysoký na to, abychom jej splatili svými dobrými skutky. V životě to není tak, že čím více zákonů si stanovíme, tím lepšími lidmi budeme. Realitou je, že čím více je náboženských příkazů, tím více máme tendenci tyto příkazy porušovat. Dluh u Boha pak zůstává pořád stejný nebo ještě narůstá. Je to stejné jako bych někomu dlužil 50 000 Kč. Z velikým úsilím bych vrátil 1 000 Kč, ale během doby, než bych je našetřil, bych se u stejného člověka zadlužil o dalších 5 000 Kč! Člověk není schopen svůj dluh u Boha splatit dobrým životem, protože v životě uděláme víc zla než si sami dovedeme přiznat. To je důvod, proč každý člověk potřebuje právě Krista.

Ježíš svojí smrtí na kříži splatil celý dluh, který u Boha máme. Byl dokonale čistý. Vzal na sebe naši vinu a každému člověku nabízí výměnou svoji nevinu. Lidé, kteří si tuto nevinu od něho vírou vezmou, budou jednou před Bohem nevinní. Nemusí se celý život snažit vykoupit. Oni už vykoupeni jsou! Ježíš za ně zaplatil plnou cenu svojí krví: „Víte přece, že jste ...nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou." (Bible, 1. list Petrův 1,18) Protože Ježíš byl dokonale čistý, jedině jeho krev dokáže úplně očistit naši špatnost. Snaha o dobrý život v různých náboženstvích možná zakryje zlo navenek. Když si na špinavou košili navléknu čistou, neznamená to, že už na sobě nemám tu špinavou. Pouze jsem špínu trochu zakryl. Před lidmi. Před Bohem se špína zakrýt nedá. Tu je potřeba úplně odstranit, vymazat. Proto věřím, že dobrý život ke spasení nestačí. Ke spasení je potřeba Spasitel – Ježíš.

zdroj: http://www.apostolskacirkev.cz/zdroje/knihovnaclanku/krestanske-uceni/45-narovinu/